Pojďte s námi Pivní stopou...

...ať už šlo o jakoukoli dobu, člověk, potřeboval-li se zorientovat, orientačními body byly vždy hospůdky, hostince, krčmy a obdobná zařízení. Věhlas daných podniků, jejich hostinských a lahodného moku nám prostě utkví v hlavě vždy víc, než název ulice. Abychom se tedy ve světě nikdy neztratili, pojďme si rozšířit své obzory prostřednictvím sběratelské hry, jejímž úkolem a cílem je, seznamovat nás jak s hospůdkami a širokou škálou nejen českého piva, tak i se zajímavostmi, které by neměly uniknout naší pozornosti.

Turistika s pivním režimem...

Třicátá první stopařská hospoda

Naši báječní stopaři,

tímto bychom vám s Rudíkem moc rádi poděkovali za hojnou účast a boží atmosféru, kterou si naše parta umí vždy vytvořit. Také děkujeme Marcelovi, majiteli hospůdky, že nám tu bylo tak krásně, jako doma a bez omezení jsme se tu mohli vyřádit. Věřím, že se nám tu všem líbilo a nebyla to poslední hospoda zde. I ta dálka a ten Staráč za to stojí!

A teď malé zavzpomínání: s Rudíkem jsme sem přijeli již kolem páté hodiny, aby bylo na akci vše řádně připravené. Gulášek již byl na stole, připravený jako občerstvení pro stopaře. Rudík pojal stopařskou hospodu i jako oslavu svých 36.narozenin a obdržel tak i milé gratulace. Hned zkraje se ujal slova Dušan, aby přiblížil informace k soutěži Dem tour po varnách. Objednali jsme si brožurky a trička a těšili se na novou soutěž.

Poté jsme zahrála pár úvodních písniček na kytaru, aby si mohli stopaři v klidu vychutnat gulášek. Po občerstvení proběhlo čtení referátu z historie Chuchle a jeho koňského závodiště. No a jelikož se Chuchle točí kolem koní, dali jsme si tipovací kvízek z dostihového prostřední. Otázky se všem líbily a byly tentokráte poměrně těžké. Rychlost a váhu koní, stopaři srovnávali s naším Emilem Zátopkem a celkem se jim dařilo. Padala spousta hlášek a jeden hurónský smích střídal druhý. Během kvízu jsme odhalili soutěžícím naše nádherné ceny, alias „Poklady z půdy“. Byla to vodní dýmka, obraz s vlky a kniha Západní Čechy. Ceny se všem líbily, hlavně se strhla největší bitka o vlky, které chtěl mít každý doma. Stopaři nebojte se, podobných obrazů mám doma ještě dost. Tak zas někdy příště. Pořadí vítězů, nám zamíchal dostih 100. Ročníku Velké Pardubické. Každý stopař si projel dostih na hřbetě vylosovaného hřebce nebo klisny. Někdo utrpěl pád, někdo dojel zdárně do cíle a pěkně se umístil. Pořadí tak bylo následující:

1.místo limoges

2.místo Mydli

a 3.místo Psycho131.

Rozdaly se pomyslné vavřínové věnce a ceny a po náročném dostihu se šli jezdci občerstvit několika pivečky. S Rudíkem jsme měli ještě překvapení pro soutěž PIVNÍ STOPOU. Jelikož právě slavila své 5. narozeniny od svého vzniku, zazpívali jsme jí složenou písničku jako blahopřání a popřáli jí vše nej do daších let. Jako kulturní vsuvku, dále zahrál Milošek Dušanovi a Lucce skladbu, kterou trénoval několik měsíců na jejich svatbu. A jelikož tím jeho zdatná produkce skončila, ujala jsem se kytary já, Ivanka. Po pár písničkách, Dr. Ječmínek, Mydli, limoges, Rudík, švagr Vašek, sestřička Janička a další zadychtili zazpívat si spolu se mnou. A tak se akce změnila na báječnou karaoke show. Zpěv všech neměl chybu a rázem by se všichni stopaři mohli přihlásit do slavné soutěže DO-RE-MI, ne-li rovnou získat cenu Zlatého Slavíka. Pokud se někdy tato soutěž obnoví, mám své favority do hlasovacího lístku Magnesia v této anketě. Stopaři zde U Václava s námi pobyli celkem dlouho a celá akce s pár posledními (Zuzana, ibišek, Pudl, Janička, Vašík) končila až téměř k půlnoci, kdy jsme nadšené fanoušky kytarových písní rozpustili.

Na hospodě s námi byli: Rudíci, limoges, Luciferka87, Psycho 131, Jaruška, Mydli, Tukky, Mokosh, Zuzana, ibišek, Dr. Ječmínek, Petr hasič, Pudl, Zelený, Maple, Belfíni. Tj. 18 lidí. Také se tu mihl můj tatínek s Cadillacem Eldorádo. Vzhledem k velké spokojenosti stopařů, bychom se rádi ujali některé z dalších hospod. Pravděpodobně některé v předvánočním čase. Včas dáme vědět.