Třicátá druhá stopařská hospoda

Po velice úspěšné, a troufám si napsat, že po jedné z nejlepších stopařských hospůdek ve Velké Chuchli, kterou pořádal můj syn s Ivankou, měl jsem trému a velké obavy, jak dokážu sám uspořádat 32. stopařskou hospůdku v restauraci Ladronka v Košířích, která se konala poslední čtvrtek v měsíci červnu. Ještě po půl šesté, bylo nás v salonku jen pět. Teprve pak se začal salonek zaplňovat a i když chyběla Jarka, limoges a Mydli, bylo nás tu téměř dvacet. Úvodní slovo si opět vzal Tukky, který nás seznámil s doplňujícími pravidly letní stopařské soutěže Dem tour po varnách a pak nás seznámil s podzimním stopařským víkendem v záři tohoto roku. Pak byl většinou z nás přemluven, že uspořádá spolu s Luckou mimořádnou stopařskou hospůdku, poslední čtvrtek v červenci opět u Zdeničky v Restauraci Na Konečné tramvaje linky číslo 10 v Ďáblicích.

Ještě že se mi díky Radce, sama nabídla pomoc při organizaci její milá dceruška. Bez ní bych to asi nezvládl a neměl psychickou podporu. Krátce po 19 hodině rozdala všem lístky a po soutěži pomohla sečíst body a vyhlásit tři vítěze soutěže na téma "Pražská tramvajová doprava v Praze". Celkem padlo 19 otázek, z nichž většina byla pro laiky dost složitá: kolik je v Praze tramvajových obratišť, kolik váží prázdná tramvaj, kolik je v Praze vozoven, apod.

Nehodlám se chlubit cizím peřím, proto prozrazuji, že použité fotky mám od Janičky "Maple", která mi je laskavě sama zaslala, za což jí veřejně děkuji.

Jelikož dnes chyběl bývalý tramvaják Mydli, stal se dle očekávání nejlepším soutěžícím ibišek se 14 body. Druhou pozici naopak k velkému překvapení obsadila Radlík se 13 body a třetím byl strom "Dr.Ječmínek" s 12 body. Pak už byli v pořadí: Mokosh, Tukky, Maple a Psycho s 10 body, Zuzka s 11 body, Rudík a plyšák František s Michalem po 9 bodech, Sova s 8 body, Ivanka se 6 body a nakonec Luciferka se 3 body.

Pak nastala volná zábava. Po celou dobu nás obsluhovala má známá servírka Petra s mohutným výstřihem, který přitahoval nejedny oči přítomných. Po soutěži do salonku ještě dorazili Pepino a Leňurka. Pak se opět veselá a milá společnost pomalu a jistě začala vytrácet, až jsme tu zůstali jen v sedmi.
Nikdo si veřejně na mou pořadatelskou činnost nestěžoval a tak si myslím, že to nedopadlo nejhůře. Po soutěži mi pak spadl ze srdce obrovský pomyslný balvan. Děkuji všem přítomným, že se dostavili v tak hojném počtu. Už nyní se opět těším na další společné setkání s pivními stopaři a jsem nesmírně rád, že patřím mezi ně a jsem jedním z nich.
Do smrti všem pivním stopařům věrný Pudl.