Vyhodnocení PL050 Stopaři na kolejích aneb Výroční schůze PS 2023

Tak jako každoročně, letos již po desáté, máme za sebou novoroční výlet spojený s Výroční schůzí Pivní stopy za rok 2023. Tentokrát se "děj" akce odehrával na železnici a v přilehlých nádražních hospodách.

Sešli jsme se v Nádražní restauraci Braník, kolem deváté hodiny ranní. Někteří sice avizovali, že budou držet místa již od osmi hodin, protože restaurace otvírá už od sedmi, ale když jsme kolem deváté přišli, byli jsme zde mezi prvními. Postupně se nás na startu sešlo 16 výletuchtivých stopařů a hostů. Jmenovitě Psycho, Pepin, Zuzana, Ibišek, Sova, Rudík, Ivanka, Pudl, Mára, Zdenička, Mydli, Maple s vodícím psem Ninem, Nesty, Alan (česky rozumící, ale nemluvící Ir) a samozřejmě i my, Tukky a Mokosh se psem Niem. Jaruška byla bohužel nemocná, a Luciferka nás přijela jen pozdravit, protože byla nemocná Kristýnka.

Po vypití několika startovních půllitrů branického pivečka jsme přesně v 9:41 nastoupili do posázavského pacifiku směr Čerčany, naše výstupní stanice ovšem zněla Restaurace Na Zastávce, Prosečnice. Zde nás čekala krásná a útulná nádražní hospůdka opět s branickým pivečkem, nesmělým panem vedoucím, který v tuto dobu nečekal prakticky narvanou hospodu (námi). Zde kromě občerstvení tlačenkou a jinými pochutinami proběhl první z přetěžkých kvízů, které jsem pro vás nachystal, a to na téma "železničářský slang". Dnes již tedy všichni víte, kde jsou Bulhary, či co znamená, když strojvůdce líže klacek a dokonce i víte co je modrá p... .

Po občerstvení, zaplacení a rozloučení se s panem vedoucím následoval další přesun posázavským pacifikem, tentokrát do Čerčan. Po cestě jsme vyhlásili některé stopařské kategorie za uplynulý rok. Autorem roku 2023 se stal Ibišek za pivní stopu Chvalský mír. Štamgastem roku 2023 za nejvíce nasbíraných korunek se stala Zuzana s výkonem 26508 korunek (druhé místo Maple 21103 korunek, třetí místo Pudl 19383 korunek). Otvírákem roku za nejvíce prošlých opakovaných pivních zastavení se stala Zuzana, která v loňském roce prošla 157 pivních zastavení (druhé místo Maple 110 zastavení, třetí místo Pudl 104 zastavení).

V Čerčanech jsme navštívili Restauraci Barandov, která je přímo naproti nádraží. Zde jsme si dali pivka z pivovaru Březňák a vyplnili druhý kvíz, kde byl úkol rovněž nelehký, a to poznat různé piktogramy objevující se ve vlakových jízdních řádech. Po vyhodnocení kvízu a zaplacení útraty (pivo za 36 Kč) jsme se vydali dále, teď ne vlakem, ale po svých. Následoval totiž asi 1,5 km dlouhý pěší přesun do další z nádražních restaurací, a to do Restaurace Pyšelka.

Zde jsme výborně poobědvali, vlajkovou lodí této restaurace je "řízek jako kráva", který se tedy opravdu nevejde na talíř. Ale i ostatní jídla byla výborná (Mydliho oblíbené hovězí kostky), takže nebyl důvod k žádné nespokojenosti. K tomu plzeňské pivko či desítka Radegast. Zde jsem vám přednesl pár slov k budoucnosti či spíše nebudoucnosti pivní stopy, které jsem měl na srdci. Ano, přátelé, činnost Pivní stopy dále záleží na vás. Jak jsem řekl, budu vám dělat servis našich stránek či nálepky, pokud bude zájem, můžou vznikat nové pivní stopy i pamětní listy (což se ostatně děje, za nedlouho vychází PL Kde se pivo vaří, tam se dobře daří 3.). Já už svoji pozornost zaměřil na X. pivní kemp, který v těchto dnech začínám připravovat. Ale zpět do Pyšelky, po pozdním obědě nás opustili a odjeli domů Nesty s Alanem a Sovou. My ostatní jsme ještě poseděli a poté se začali chystat na další přesun, tentokráte po trati císaře Františka Josefa do Strančic.

Ve Strančicích v Restauraci U Milotů hned naproti nádraží jsme si, kromě piv, dali poslední z kvízů, a to poznávání nádražních budov a jejich přiřazování do správných měst. Hádání bylo trochu ulehčeno tím, že šlo o nádraží, která jste museli projít, pokud na pivní stopy jezdíte vlakem. Po vyhodnocení jsme vyhlásili vítěze, kterým se stal Ibišek. Ten již ale vítěznou knihu "Vůně pražských nádraží" ve své knihovně má, a tak ji daroval Pepinovi. Déle jsme se už nezdržovali, protože nás čekala na dnešním výletě poslední nádražní restaurace a hlavně vyhlašování Stopaře roku 2023, proto jsme se opět vlakem přesunuli do stanice Praha-Hostivař. Ve Strančicích nás opustila Ivanka.

Zde v bývalé nádražní budově sídlí Restaurace U Hostivařského nádraží. Poněkud začouzená hospoda s kouřícími kamny a výčepním nám nabídla pivka nejen z Braníka, ale i z Cvikova či Pardubic. Zde se náš dnešní "večírek" rozjel opravdu naplno, takže z něj mám pouze kusé informace. Nejdříve proběhla volba Stopaře roku 2023, dle tajného hlasování zbylých stopařů se do závěrečné volby probojoval Pudl, Pepin a Mydli. Z této trojice pak dalším tajným hlasováním vzešel Stopař roku 2023, kterým se stal již podruhé za sebou Pepin. Gratulujeme.

Rád bych napsal, že jsme se poté rozjeli v klidu do svých domovů, ale nestalo se tak. Rozjela se tedy pijatyka nevídaných rozměrů, kterou ukončila až zavírací hodina nádražní restaurace. Až poté jsme se pomalu ale jistě, někteří v doprovodu, a někteří naloženi do svých aut, rozjeli do svých domovů. Tuto část závěrečného večírku znám ale pouze z vyprávění.

Pro Pivní stopu sepsal za dobré paměti Tukky.

PS - že jsme se s Mydlim tak znemožnili, oba, pitím becherovek, mělo svůj důvod, to jsem se ale dozvěděl až v neděli dopoledne, kdy jsem doma předstíral střízlivost a to, že mi vůbec nic není. Vždyť hattrick do brány Finů v "bronzovém obratu z říše snů" na MS v hokeji hráčů do 20 let dal hráč BECHER.