Při lednovém výletu se stopaři jsme navštívili, za hustého sněžení, dva pivovary v okrajových částí Prahy - a to v Řeporyjích a Třebonicích.

Pivovar Řeporyje zahájil provoz v červnu 2018. Pivovarská restaurace je rozdělena do dvou částí. Ve vrchní části najdete podlouhlý bar a moderní prostředí. V dolní části je velká pizza pec a dýchne na Vás duch pivnice. Odtud je vidět do samotného pivovaru i velkého sálu. Od jara do podzimu můžete také posedět na zastíněné terase.

Zkušený hlavní sládek a majitel Tomáš Mikulica vařil pivo od roku 1994 v Chýni u Prahy. Kromě toho „zajížděl“ pivovary i jinde v Čechách. V Řeporyjích je jeho prodlouženou rukou sládková Tamara Dolníčková, absolventka potravinářství na Mendelově zemědělské univerzitě v Brně. Její práci lze několikrát týdně sledovat prosklenou stěnou varny. Volnou kapacitu pivovaru poskytují kolegům – svá piva tu občas vaří David Staněk z nedalekých Třebonic, ale také létající pivovar Hangár nebo Loď Pivovar.

Pro šest píp na výčepu chtějí mít stále čtyři základní druhy piva a dva speciály, které budou měnit podle ročního období nebo svátků. Světlé desítce a dvanáctce tak dělá společnost polotmavá dvanáctka, světlá čtrnáctka a vždy dva speciály. Menu pivovarské české klasické kuchyně doplňují speciality k pivu.

V době naší návštěvy jsme ochutnali světlou výčepní desítku Vilda (EPM 10°, ABV 3,2 %, IBU 30, za 0,5 l 42 Kč). Zlatá barva, lehce zakalené. Pěkná světlá pěna, dobře drží. Vůně a chuť sladová, lehce bylinná a máslová. Střední až nižší říz, střední plnost těla. Hořkost je lehká až střední, doznívání delší, sladové, máslové, lehce chmelově kořenité, trochu libečkové. Osobitá, hůře pitelná desítka.

Světlý ležák 12° Prefunda (EPM 12°, ABV 4,2 %, IBU 36, za 0,5 l 50 Kč). Barva zlatá, téměř čiré. Pěkná hustá stabilní pěna. Vůně a chuť sladová, s lehce vyšší hořkostí a bylinně, kořenitě chmelovými tóny a zeleninovými tóny. Doznívání je sladové, kořenité, bylinné, zemité, lehce zeleninové. Nijak úžasné pivo, ale pít se celkem dá.

Dále na čepu: 12° polotmavý ležák (EPM 12°, IBU 30, 0,5 l průměrného piva za 50 Kč) a 14° tmavý speciál (5 % – průměrné pivo za 52 Kč). Dále je ještě na čepu Plzeňský Prazdroj.

Staňkův rukodělný pivovárek Třebonice založil pan majitel a sládek v jedné osobě Jakub Staněk ve statku v roce 2010. Vaří hlavně pivní speciály, výstav asi 150 hl. A vaří také moc dobré buřty na pivu.

Do lokálu se vchází nenápadnými dveřmi v koutě dvora, chodbou do obýváku, dál kolem sedačky do lokálu – čisté místnosti s několika stoly a stěnami oblepenými pivními etiketami. V letním období je tu pěkná zahrádka i s držáky na kola. Před návštěvou je dobré si ověřit otevírací dobu, která je po většinu roku v pátek až neděli v podvečerních hodinách

Za naší návštěvy byla na čepu 11° Kellermeister, 12° Starej Procházka, 13° Montezuma a 14° Bohatýr. Něco jsem popila a pojedla a při placení zjistila, že peněženka je téměř prázdná. Pan Staněk mávnul rukou a napsal mi číslo účtu, ať útratu pošlu bankovním převodem. Na moje udivené obličeje mi v klidu odpověděl, že mu zatím nikdo z hostů nic nedluží.

Pivovar je vyhlášený svou různorodostí piv a častým experimentováním nových chutí. Za dobu své existence uvařil už více než 100 druhů piv, z nichž zhruba polovina je už ustálených a průběžně se obměňují nejprve v hrncích, sudech a nakonec na čepu.

Návštěvu Staňkova pivovárku můžu všem vřele doporučit, možná i návštěvu Řeporyjského pivovaru, když budete mít štěstí na obsluhu, což nebyl náš případ.

Oba pivovary najdete na našem webu jako samostatné pivní zastavení, Řeporyjský pivovar pod číslem PZ867, a Staňkův rukodělný pivovárek Třebonice pod číslem PZ868.

Pro Pivní stopu sepsala Maple, s laskavým souhlasem autorky poupravil a zkrátil Tukky.

Ahoj kamarádi,

padesátá druhá stopařská hospoda se konala mimořádně předposlední čtvrtek v měsíci, abychom mohli jet o týden později na slet čarodějnic. A byla na Malé Straně v úplně novém pivovaru - oficiální otevření bylo 1. 4. 2023. Pivovar stojí ve stínu kostela sv. Mikuláše, a tak se jeho název přímo nabízel. U podlouhlého stolu bylo přesně tolik míst, kolik se nás sešlo - deset. A přišli jsme v úplně stejném složení jako do předcházející velikonoční hospody na Brusce, tedy Psycho, pepin, Maple, Jarka s Mydlim, Sova, Pudl, Nesty a my s ibiškem.

Nejdříve Psycho nastínil letní soutěž, která bude probíhat od 1. června do konce září. V zásadě budeme pít pivo podle abecedy. Systém bonusů je složitý, ale pokud v jeden den navštívím osm pivovarů od Ď, nejlépe všechny na nějakých stopách, mám vítězství v kapse.

Pak už byl čas na referát. Malá Strana byla pivovarům zaslíbená, alespoň ve středověku – to jich tu bylo nejméně 21. Z toho by šla stopařům hlava kolem, a tak si ibišek vybral čtyři nejzajímavější či v nejbližším okolí našeho stanoviště. Nakonec stejně stopaře nejvíce zaujala stupňovitost piva za protektorátu, kdy bylo EPM sníženo na 2,7 a po válce se jen velice pozvolna vracelo na původní hodnoty. My jsme pili ponejvíce Slavovar EPM 11, a mohli bychom pít i Weallian 16. Ale všichni chtěli vyhrát kvíz, tak se drželi zkrátka. Otázky byly ponejvíce z hospod na Malé Straně – hádalo se, kde Zdeňka Svěráka napadl námět na Vrchní prchni, kde je barový pult z věcí darovaných hosty i kde je skřivánek na mikrofonu. Nebyl ani potřeba rozstřel, s bodovými odstupy získala první místo Maple, druhé Sova, a třetí Jaruška.

Pak už jsme si v klidu mohli troufnout i na Stout Du-Grian 14. Příští hospoda bude v pravidelném termínu, poslední čtvrtek v měsíci 25. 5. a místo i téma vybere Maple.

Sepsala Zuzana

Ahoj přátelé, kamarádi, naši drazí stopaři a stopařky!
Zveme vás na 52. stopařskou hospodu, která se bude mimořádně konat předposlední čtvrtek v měsíci – tedy 20. dubna v 18 hodin, protože za týden tou dobou už budeme pomalu zapalovat ohně úplně někde jinde. Sejdeme se ve zbrusu novém pivovaru Mikuláš na Malé Straně. Pivovar je tak nový, že ho ještě ani nezaznamenaly mapy.cz. Takže vystupte na Malostranském náměstí a jděte po kolejích směr Újezd. Na domě v Karmelitské 25 je docela výrazný nápis.

Můžeme se těšit na tato piva a Psycho na takový tácek.

ibišek smolí referát na téma malostranské pivovary a já kvíz nejen o pivu na Malé Straně.
Těšíme se na vás Zuzana a ibišek

Ahoj kamarádi,

Máme za sebou další stopařské posezení, tentokrát v restauraci Bruska, kde jsme se opět sešli v hojném počtu. Probrali jsme tu leccos. Psycho nás seznámil s chystanou letní soutěží a jak je jeho dobrým zvykem, tak nám samozřejmě nic konkrétního neprozradil... můžeme si jen domýšlet...

Také se tu probral Pepinem chystaný výlet do pivovárku Lobeč. Spojení tam je vcelku divoké a to nás ještě čeká pochod cca 10 km... Zdatní stopaři se nakonec odmění pivkem v pivovárku, my méně zdatní asi hned pomažeme na vlak a zdatní jedinci nám o pivu budou vyprávět. Doufám že to vidím moc černě a výlet se jistě vydaří, Pepin je záruka kvality!!!

Dále jsme se věnovali pivnímu kempu s tématem Stará dobrá Anglie, asi ne všichni půjdeme v kiltech, kostýmy budou asi rozmanitější, ale to určitě nevadí.

Také se řešila další stopařská hospoda a hlavně termín, protože tradiční poslední čtvrtek snad půlka lidí nemůže. Nakonec se tedy dohodl termín 20.4: a hospodu si pro nás přichystá Zuzana s Ibiškem.

Na závěr samozřejmě nechyběl tradiční kvíz, v kterém jsme se něco dozvěděli o Velikonočních zvycích, pokrmech a tradicích, kvíz byl velice vyrovnaný a až po rozstřelech a tradičnímu kámen, nůžky, papír, nám vykrystalizovalo pořadí: 1. Sova, 2. Zuzana, 3. Pepin, sláva vítězům, čest poraženým!!!

Těšíme se na další setkání na stopařské hospodě, Jarka a Mydli

Dalším navštíveným pivovarem v rámci PL „Kde se pivo vaří, tam se dobře daří“ je pivovar Počerňák v Horních Počernicích, který jsme navštívili 11.3.2023. Pivovar vznikl v roce 2019, kdy v části restaurace vznikl minipivovar.

Varny se tedy nacházejí přímo v restauraci. Jedná se o klasickou dvounádoborou varnu s elektrickým ohřevem. Zbylá část technologie – kvasné tanky a ostatní vybavení je umístěno ve sklepě restaurace.

Vlajkovou lodí pivovaru je Počerňák 11 – světlý ležák. V průběhu roku vaří různá svrchně kvašená piva, např. polotmavý ale, IPA či Summer ale. V době naší návštěvy bylo na čepu: Počerňák 11 (48,-), Polotmavý ale 13 (58,-) a IPA 15 (68,-) a pokud by někomu nestačila místní nabídka, tak ještě nabízejí Pilsner Urquell (58,-).

Na ochutnání piva IPA 15 už nebylo dost síly, tak jsem zůstal u ležáku Počerňák a Polotmavého ale.

Obě piva mi hodně chutnala a můžu je doporučit, tak jako návštěvu celého pivovaru.

Nově je pivovar na našich stránkách, jako samostatné pivní zastavení PZ866.

Ahoj přátelé, kamarádi, naši drazí stopaři a stopařky!

Blíží se nám opět poslední čtvrtek v měsíci a my si vás tímto rádi dovolíme pozvat na 51. přátelské stopařské posezení, tentokrát v nově zrekonstruované restauraci Bruska v Dejvicích.

Do restaurace se dojde pěšky z Hradčanské přes šraňky doleva směrem k nádraží, je to kousek, počítám asi 5 minut. Posezení se tedy bude konat ve čtvrtek 30.3. tradičně od 18 hodin a těšit se můžeme na Plzeň za 53,- či Radegast 10¨za 40,-Kč, nějaké mňamky pod jazyk se tu jistě také dají na jídelním lístku objevit... pro fajnšmekry třeba nějaká kořalička...

Jelikož se nám blíží Velikonoce, nebude asi pro nikoho z vás překvapením, jakým tématem se bude zabývat tradiční kvíz.

Těšíme se na vás všechny a doufáme že se sejdeme v hojném počtu!

Přátelé, kamarádi, stopaři,

v sobotu 11.3.2023 se bude konat první výlet z letošního PL „Kde se pivo vaří, tam se dobře daří“. Který nás zavede do východní části Prahy, do Horních Počernic.

Sraz bude v 11:45 na zastávce Chvaly (sem jede téměř každý autobus z Černého Mostu) a nebo přímo v první hospůdce U Bobra (Božanovská 2098), dá se také dojet na zastávku Libošovická, která je hned u hospůdky, ale autobusů tam nejezdí tolik. Tak kdo nebude v 11:45 na Chvalech, tak ať dorazí přímo k Bobrovi.

Poté nás čeká krátká vycházka (cca 6,5km) po Horních Počernicích. Než dorazíme do pivovaru Počerňák, tak se ještě občerstvíme v pivnici Na Kopečku.

Těšíme se na hojnou účast

Pravidelné setkání proběhlo v tradičním termínu, a to poslední únorový čtvrtek, 23.2.2023 v pivovaru Loď. Prvním příchozím byl Pepin, po něm následovali ostatní stopaři Psycho131, Luciferka87, Tukky, Ibišek se Zuzanou, Pudl, Nesty, Clifford, Sova, Maple, Jaruška a Mydli.

Nejprve řekl Dušan pár organizačních věcí. Přišla samozřejmě řeč na zářijový kemp, který proběhne v avizovaném termínu 1.-3.9.2023 na téma Stará dobrá Anglie. Téma je to opravdu obsáhlé, tak máme co studovat. Proto prosíme všechny, kteří se na tento kemp přihlásili, o zaplacení zálohy na ubytování na účet 158043377/0600, a to do konce března. Záloha činí 1000 Kč a je, jako vždy, nevratná. Děkujeme.

Dále se naplánoval další výlet z pamětního listu „Kde se pivo vaří, tam se dobře daří“. Organizace se ujme Pepin a termín se vybral 10.6.2023.

Tím, že tato stopařská hospoda probíhala v pivovaru Loď, tak téma kvízu a referátu se nabízelo. Nejprve probíhalo hádání názvu lodí, kdy stopaři dostávali postupně nápovědy, ale každou další nápovědou se snížil počet bodů, které mohli za správnou odpověď získat. Ke každé lodi zmínila Luciferka87 pár zajímavostí navíc. Celkem bylo k uhádnutí 6 lodí a nakonec ještě jedna rozstřelovací. Hádaly se tedy lodě Křižník Bismarck, trajekt Estonia, výletní loď Costa Concordia, parník Titanic, parník Vyšehrad, křižník Moskva a nakonec se hádala Loď Pivovar.

Pořadí prvních 5 soutěžících bylo následující: na prvním místě se umístil Clifford, který získal 23 bodů (z 30 možných), druhé místo obsadil Tukky s 22 body, třetí byl Ibišek s 18 body, čtvrtá Maple se 17 body a o páté místo se musely utkat Zuzana se Sovou, kdy měly uhodnout poslední loď, a to loď Pivovar. Nakonec páté místo vybojovala Zuzana, která například jako jediná uhodla v kvízu loď Vyšehrad.

Následovalo společné foto vítězů a pak nezávazné pití :-).

V deset hodin lokál zavíral, a tak jsme byli nuceni odejít. Před odchodem ještě všichni zbylí stopaři si dali na lepší spaní malý tmavý ležák Monarchie a vypravili se do svých domovů.

Organizaci březnové stopařské hospody přislíbili Mydli s Jaruškou.

Přátelé, kamarádi, stopaři,

zveme vás na výroční 50. stopařskou hospodu, která se uskuteční ve čtvrtek 23.2.2023 v pivovaru Loď, která kotví na Dvořákově nábřeží u Štefánikova mostu. Začátek je v tradičních 18 hodin. Máme rezervovaná místa v podpalubí v pivnici. Téma referátu a kvízu se více než nabízí, tak oprašte znalosti o všemožných lodích a plavidlech.

Těšíme se na vás v hojném počtu

... aneb jak jsme dokončili návštěvy pivovarů z 39. pamětního listu

V sobotu 21. února 2023 jsem dorazila na Start výletu do Srdcovky u Drsnejch přesně v poledne a u stolu už sedělo dvanáct stopařů, chvilku po mně přišel čtrnáctý. Úžasná účast!

Venku slota s psotou a v bříšku pár piv. Přestože každý stopař dostal na cestu „housera“ pro případ, že by zapadl do sněhu, polovina lidí nenechala nic náhodě a k prvnímu pivovaru v Řeporyjích se nechala dovézt autobusem emhádé.

Pivovar Řeporyje zel prázdnotou, tak nám chvilku trvalo, než jsme našli místo k sezení. Vesele nás vítal patnáctý stopař Pepin. Ale pan vrchní nás moc nevítal, po celou dobu byl trochu roztržitý a brblal, když jsme si neobjednali najednou a při objednávkách hlučeli.

Naobědvali jsme se, popili tři – čtyři pivka a Limoges nás pobavil pěkným kvízem a prověřil naše znalosti o bankovkách a mincích české měny.

Výsledky kvízu: Zuzana s Ibiškem a Jarka s Mydlim získali po pěti bodech a rozstřel vyhráli prvně jmenovaní. Čtyři body měla dvojice Radlik a Maple. Po třech bodech měli Sova a Pepin, Luciferka s Psychem, Tukky s Fanthomasem a Mára s Pudlem.

Takže největší kaňkou dojmů z pivovaru Řeporyje byla obsluha, pan vrchní po nás chtěl platit i jídla, která už neměli, piva odepisoval, jak ho zrovna napadlo… Pětistovku navíc nakonec Dušanovi vrátil.

Odešli jsme tedy dříve a přesunuli do Kavárny na náměstí, odkud pak jen čtyři stateční vyrazili pěšky, ostatní se dovezli do Třebonic autobusem.

V Třebonicích všude tma, ale David Staněk na nás o hodinu dřív čekal, jak slíbil. Dlouhý stůl připraven, v kamnech prskal oheň a my se zvesela pustili do ochutnávky piv. Bohužel do Třebonic nedorazil Ibišek, který uklouzl po zasněženém plechu a natáhl si stehenní sval. Ovšem po telefonickém ujištění, že zdaleka neodcházíme, Zuzana do Třebonic nakonec také dorazila.

Sedm stopařů po celodenní námaze dorazilo domů až po půlnoci.

Letošní první stopařskou hospodu - potažmo hospůdku - jsme měli v naší již domácí hospůdce Na konečné. A kupodivu se nás sešlo přesně o jednoho více, než na loňské první hospůdce, čili jsme ku stolu zasedli v počtu devíti: Mydli s Jaruškou, Zuzana, Pudl, Psycho131 s Luciferkou, Tukky s Mokosh a Zdenička .

V tomto malém počtu by byla škoda dávat referát s kvízem, a tak si jej necháme na jinou hospodu s větším počtem účastníků, a rovnou jsme přešli ke dvěma podstatným záležitostem k řešení. Tou první bylo probrání, co a jak dál s existencí Pivní stopy. Jelikož o jejím nepokračování nemůže být dle většiny stopařů ani řeč, bude stopa svým způsobem fungovat i nadále, jak jste byli zvyklí, jen nových stop bude z důvodu aktuální celkové situace přibývat tento rok minimum, a uvidíme, jak se situace změní do dalšího roku. Logovat hospůdky můžete i nadále a o pivní výlety se převážně postará kterýkoli člen PS, který bude chtít takový výlet od A do Z uskutečnit. Důležitou změnou ale od února budou ceny nálepek a brožurek, o čemž jsme již informovali i emailem, ale pro zopakování: cena brožurky včetně placky bude 40kč a cena nálepky pak bude 20kč, přičemž platí, že za každou 33. nálepku vám bude odečtena sleva 100kč na další nálepky, čili pro aktivní stopaře se tak cena nálepky ustálí na 17kč. Toto platí na kalendářní rok.

Druhou záležitostí pak bylo téma podzimního kempu. Nejzajímavější a nejschůdnější návrh padl od Tomáše Psycha, který našel pěkné ubytování poblíž pivovaru Cvikov, které jsme již tedy i zamluvili a to na termín 1.-3.9. Je ale nutno zaplnit kapacitu a zaplatit zálohu, proto tedy prosíme každého, kdo se chce kempu zúčastnit, aby dal pod tento článek komentář a tím potvrdil svoji účast na kempu, jelikož přihlášky uzavíráme 15.února, abychom pak zjistili, zda jsme schopni kapacitu naplnit. Poté bude definitivně rozhodnuto a bude vybírána nevratná záloha, stejně jako v minulém roce.

Tím byly podstatné záležitosti probrány a v pomalém tempu popíjení a klábosení o věcech pivních i nepivních jsme se po deváté hodince začli rozcházet ku svým domovům. Příští, tedy únorovou hospodu, si vzali na starost Luciferka s Psychem, tak se budeme těšit.

Přátelé, kamarádi, stopaři...

Zveme vás na letošní první stopařskou hospodu, v pořadí již čtyřicátou devátou. Očekáváni jste v obvyklý poslední čtvrtek měsíce, čili 26.1.., nejpozději v 18.00, v naší téměř domovské hospůdce Na Konečné, na konečné tramvaje č.1.
Pozor: tentokrát doporučujeme účast všem těm z vás, kteří se chcete zúčastnit letošního podzimního kempu, neboť budeme probírat možnosti kdy, kde, jak a co

Na vaši návštěvu se těší

Tukky a Mokosh

První letošní společný výlet, který předcházel již tradičně výroční schůzi Pivní stopy, jsme strávili na pražském Žižkově. Podobně jako vloni jsme se zaměřili na "Prahu zmizelou" a pomocí dobových fotografií jsme hledali dávno i nedávno zaniklé žižkovské hospody a zákoutí. Zároveň jsme si připomněli některé ze "Žižkovských štamgastů", tedy osobnosti, které jsou či byly nějak spojené s touto pražskou čtvrtí. A opět, podobně jako vloni, si mohl každý z nás nachystat krátký referátek (pepin poctivě měřil určené 3 minuty :-D) a následný kvízek o vybrané osobnosti. Za krásné referáty děkujeme.

Sešli jsme se úderem desáté hodiny na Floře (v místech zmizelého hostince U Flory) v počtu 17-ti stopařů. Jmenovitě Tukky, Mokosh, pepin, Mára pivoplaz, Pudl, Psycho, Luciferka, Zuzana, ibišek, Sova, Nesty, Maple, Mydli, Jarka, xradekc, František K. a samozřejmě Zdenička. Posléze se k nám připojili opozdilci (jako vloni) Rudík s Ivankou.

Náš původní záměr, tedy že u každé zmizelé hospody bude zároveň přednesen referát některé z osobností, která tam teoreticky mohla být štamgastem, vzal za své ještě před zahájením výletu. Prakticky neustále bychom blokovali chodníky, a tak jsme se vždy zastavili až na místech, kde stání naší skupiny bylo bez problému.

Následuje stručný a rychlý popis trasy výletu jak proběhl (za nepřesnosti se předem omlouvám): takže od hostince U Flory jsme se přesunuli kolem restaurace Na Třemošné k zahradní restauraci U Zeleného stromu. Zde jsme si vyslechli první z referátů a to o Jaroslavu Foglarovi a S. K. Neumannovi. Dále jsme šli kolem hostince Na Smetance a zastavili se u restaurace Orlík, kde jsme vyslechli referát o Davidu Matáskovi. Poté, prakticky během (kvůli několika plným měchýřům) a bez referátů, jsme minuli hostince Na Schůdkách, Nad Kostelem, U Pupkounů a U Pošty. V půl dvanácté jsme tak v pohodě zasedli do restaurace U Mariánského obrazu, kde jsme poobědvali a zkonzumovali několik plzeňských prazdrojů. Také jsme zde vyslechli referáty o Yvonne Přenosilové a Jaroslavu Uhlířovi.

Po chutném obědě jsme prošli vycházkovým tempem kolem restaurací U Koleje, Katolické besedy, U Smrčků, U Tábority a Pekla. Ulicí Seifertovou jsme sešli do parku před hřiště Viktorie Žižkov (těsně předtím nás opustil Mydli s Rudíkem), kde jsme se z referátů dozvěděli něco nového o Luďkovi Sobotovi, Toyen a Jaroslavu Seifertovi. Dále jsme pokračovali kolem usedlosti Komotovka, kde proběhl referát o Vladimíru Neffovi. Cyklostezkou pod zahradní restaurací Pod Vítkovem jsme došli až k hospodě U Vystřelenýho oka a následně k restauraci Na Šumavě, kde jsme po krátkém občerstvení vyslechli referáty o Jaroslavu Haškovi, Frantovi Sauerovi a Vladimíru Boudníkovi (zároveň se k nám připojili zpět oba odpadlíci). Dále kolem hospod U Štítného, U Hradu Rabí, usedlosti Bezovka, hospody U Žižky jsme došli do restaurace U Slovanské lípy, kde proběhla krátká občerstvovací zastávka. Jelikož se začínalo stmívat, už jsme jen minuli hostinec Na Velitelství a došli do cílové restaurace Na Valkovně, kde byl objednán salonek pro následující výroční schůzi PS.

Salonek nám však byl odepřen (prý kvůli nějaké větší akci) a tak jsme byli usazeni ke sraženým stolům do lokálu. Naštěstí se zanedlouho restaurace skoro vyprázdnila a tak jsme mohli vyslechnout další referáty, a to o Karlu Hartigovi, Karlu Heřmánkovi, Jaroslavu Marvanovi, Vlastovi Burianovi, Miroslavu Ondříčkovi, Mileně Jesenské a Jaroslavu Ježkovi. Po chutné večeři, několika pivech a příchodu Clifforda jsme vyhlásili výsledky soutěže při dnešním výletě. Knihu "Žižkov - svéráz pavlačí a strmých ulic" získala Zuzana. Ta však už tuto knihu ve své knihovně má, a tak ji přenechala, teď si nemohu vzpomenout komu, asi mně. Zuzano, ještě jednou díky.

Vyhlášením výsledků soutěže skončil výlet, a my jsme se mohli směle pustit do Výroční schůze Pivní stopy za rok 2022. Kategorie rekrutér a nováček roku jsme letos ocenit nemohli, jelikož žádný nový stopař v naší soutěži nepřibyl.

Otvírákem roku 2022, tedy stopařem, který opakovaně navštíví nejvíc pivních zastavení, se stala Zuzana, která za minulý rok navštívila 103 pivních zastavení. Druhý byl Psycho (82 PZ) a třetí Pudl (57 PZ).

Nejlepším autorem roku 2022 se s PS202 Obecná škola stala Zuzana.

Štamgastem roku 2022, za nejvíce nasbíraných korunek v minulém roce, se stala Zuzana s výkonem 17477 korunek. Druhý byl pepin (15148 korunek) a třetí Psycho (15053 korunek).

A trofeje nejcennější. Po prvním kole nebylo jasno o třetím postupujícím a tak nejdříve přišlo na řadu mezikolo mezi Psychem a ibiškem. Z toho postoupil Psycho. Mezi tři nejlepší stopaře tak byli zvoleni Psycho, Pudl a pepin. Mezi těmito třemi jste rozhodli, že Stopařem roku 2022 se stal pepin. Všem oceněným gratulujeme.

Víc jsme toho za tento večer nestihli, dvě soutěže, které jsem měl ještě připraveny, tak putují do šuplíku a doufám, že si je zahrajeme někdy jindy.

Přátelé, kamarádi, děkujeme všem za účast na akci, děkujeme za pohodovou a bezproblémovou atmosféru, kterou jsme společně vytvořili. Opět jsme dokázali (píšu to každý rok), že jsme banda, která nezkazí žádnou legraci a tyto akce jsou pravým relaxem od všedních dnů. Ještě jednou děkujeme, znovu přejeme v novém roce hodně zdraví, štěstí a lásky a hlavně spoustu takových dní s Pivní stopou.

Závěrem děkuji pepinovi, za nápady, přípravu a pomoc s realizací této akce.

Fotky z akce můžete najít v naší Galerii.

Společnými silami sepsali Tukky a Mokosh

Přátelé, kamarádi, stopaři,

abychom dokončili loňský pamětní list č 39, zvu vás v sobotu 21. ledna 2023 na malý výlet v západním okraji Prahy v dosahu MHD. Navštívíme dva pivovary a ujdeme přibližně 5 kilometrů.

Startovní pivo si dáme ve 12 hodin v Srdcovce u Drsnejch (metro B, zastávka Luka). Projdeme se do Pivovaru Řeporyje, kde mi slíbili šest druhů piva. Posilněni pivem a obědem popojdeme do rukodělného minipivovárku v Třebonicích, kde nás pan Staněk bude očekávat v 17 hodin.

Od pivovaru jede bus č. 174 každou hodinu k metru B – Luka nebo k metru A – Nemocnice Motol (20:18, 21:15, 22:15, 23:15 h).

Slíbila jsem, že nás přijde alespoň deset, tak se, prosím, hlaste tady nebo v Messengeru.

S pozdravem Dej Bůh štěstí se na vás těším 21. 1. 2023 ve 12 hodin u Drsnejch
Maple

Sobíňov je obec v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Žije zde 721 obyvatel a mají tu pivovar. Pivovárek založil v srpnu 2019 ve své chalupě majitel a zároveň sládek Ivan Zvolánek a do znaku si dal kohouta.

Tento minipivovar jsme společně navštívili 10.9.2022 v rámci pivního kempu "Stopaři kulatého stolu".

První uvařené pivo musel vylít, protože se nedalo pít. Teď už je však vyučený číšník ze Sobíňova zkušeným pivovarníkem. Měl pár receptů po babičce, která vařit domácí pivo uměla, to totiž patřilo dříve na vsi k dovednostem každé dobré hospodyně.

O tom, že si zlatavý mok začne pan Zvolánek vařit doma, se rozhodl, když šel po práci na pivo a to mu nechutnalo. A tak začal proměňovat svoji garáž v minipivovar a prostory za domem v hospůdku.

Recepty po babičce ale přestaly stačit, inspiraci tedy hledal na internetu a poté i při osobních návštěvách různých jiných minipivovarů. Najít ten svůj pravý recept ale nebylo jednoduché. Musel si také opatřit i odpovídající technologii a hlavně suroviny. Slad kupoval v Hlinsku, ale když zjistili, že nevaří jen pro sebe, zařadili ho mezi nekalé konkurenty, tak sládek Ivan musel hledat jiné zdroje.

Pivo pana Zvolánka si postupně našlo cestu i k místním, a to přesto, že podmínky, ve kterých ho vaří, jsou takřka bojové. Některé nádoby připomínají prádelní hrnce, jiné zase kotle, ve kterých se vaří knedlíky ve školní jídelně. Podle Zvolánka, který si varnu sestrojil prakticky sám, nezáleží na tom, jak drahou techniku má pivovarník k dispozici, ale s jakou láskou se vaření věnuje.

Tu svoji recepturu musel ladit a jako všechno, i pivo si vyžaduje čas. Začíná vařit třeba ve dvě hodiny ráno, pomáhá mu manželka. Bez její pomoci a podpory by to nešlo. Celý proces ke chvíli, kdy se pivo může pít, trvá šest týdnů.

Dnes ve svém minipivovaru vyrábí majitel a sládek v jednom celkem čtyři druhy piva – světlou dvanáctku a jedenáctku, polotmavou třináctku a černou dvanáctku. Do experimentů s ochuceným pivem se ale nepouští, chlapi by to nepili. Zdroj: Jindřichohradecký Deník.

Při naší návštěvě jsme mohli ochutnat jen světlou desítku a dvanáctku. Dvanáctka, někdy též zvaná Kohout, má barvu sytě zlatou, bílá a hustá pěna pěkně drží. Chuť je vyvážená, harmonicky se napojuje silná chmelová hořkost. Mírnější říz podporuje pitelnost. Nevím tedy, jak v Sobíňově vyladili ostatní piva, ale světlá dvanáctka byla dobrá – podařený ležák za vstřícnou cenu.

Minipivovar Sobíňov najdete v Pivní stopě jako samostatné pivní zastavení PZ865.